Příznaky předávkování vitamínem A a D
Toxicita a známky předávkování u vitamínu A:
Padání vlasů, suchá, šupinatá kůže, žlutavé zabarvení kůže, nevolnost, zvracení, průjmy, svědění, poruchy zraku, vyrážky, bolesti v kostech, nepravidelná menstruace, únava, bolesti hlavy a zvětšení jater. Dávka vyšší než 50 000 I.U. (mezinárodních jednotek), užívaná po dobu více než jednoho měsíce, může vyvolat u dospělých toxické příznaky.
Více než 18 000 I.U. může způsobit toxické příznaky u dětí.
Těhotné ženy by neměly užívat více než 10000 I.U, protože může dojít k poškození plodu.
Též lidé trpící onemocněním jater by neměli přijímat více než 10 000 I.U.
Vhodnější je užívání provitamínu A - betakarotenu, který se v organismu přeměňuje podle potřeby na vitamín A. (Tato přeměna je však omezena při snížené funkci štítné žlázy, proto by lidé s hypothyreózou neměli užívat betacaroten).
Toxicita a známky předávkování u vitamínu D:
Nepřirozená žízeň, svědění kůže, zvracení, průjem, zvýšené močení, ukládání vápenných solí do cévních stěn v játrech, ledvinách, plicích a žaludku.
Toxicitu u dospělých mohou vyvolat dávky vyšší než 20 000 I. U. denně po delší dobu. Obecně dávky vyšší než 5000 I. U za den mohou způsobit vedlejší účinky.
Komentáře
Píše o tom pan Ing. Jiří Janča, CSc., cituji: Ing. J. Janča: "Co nám chybí" (kovy, jiné prvky
a vitamíny v lidském těle) vydané v r. 1992, druhé vydání. V knížce zavěceně a podle mne
vysoko odborně vysvětluje, jaké účinky na lidské zdraví mají různé kovy, vitamíny, v kterých
potravinách a v jakém obsahu se nachází. K vitamínu D v závěru kapitoly uvádí,
cituji: "Nejjednodušším, i když ne ideálním, zdrojem vitaminu D je také tření pokožky, nejlépe
kartáčováním. Ovšem kartáč, nebo jiný třecí prostředk (např. žínka) by neměl být z umělé hmoty."
Bohužel autor (Ing.Jiří Janča, CSc.) v r.2005 zemřel. Zkoušel jsem se s otázkou získání
vitaminu D tímto způsobem obrátit na různé pracoviště (laboratoře, VÚ a pod.), ale bohužel
bez odezvy, nikdo se ani nepokusil vyzkoušet toto metodu v praxi a tím tvrzení pana
Ing. Janči potvrdit, nebo vyvrátit. Já panu Ing. Jančovi věřím, ale bohužel nemám k možnost,
ani znalosti toto tvrzení vyzkoušet. Jestli je to pravda, tak je škoda, že se tato metoda
nevyužívá, je levná a hodila by se v zimních měsících, kdy je slunce poskrovnu, nebo i v
krajinách, kde je slunce nedostatek.
Píše o tom pan Ing. Jiří Janča, CSc., cituji: Ing. J. Janča: "Co nám chybí" (kovy, jiné prvky
a vitamíny v lidském těle) vydané v r. 1992, druhé vydání. V knížce zavěceně a podle mne
vysoko odborně vysvětluje, jaké účinky na lidské zdraví mají různé kovy, vitamíny, v kterých
potravinách a v jakém obsahu se nachází. K vitamínu D v závěru kapitoly uvádí,
cituji: "Nejjednodušším, i když ne ideálním, zdrojem vitaminu D je také tření pokožky, nejlépe
kartáčováním. Ovšem kartáč, nebo jiný třecí prostředk (např. žínka) by neměl být z umělé hmoty."
Bohužel autor (Ing.Jiří Janča, CSc.) v r.2005 zemřel. Zkoušel jsem se s otázkou získání
vitaminu D tímto způsobem obrátit na různé pracoviště (laboratoře, VÚ a pod.), ale bohužel
bez odezvy, nikdo se ani nepokusil vyzkoušet toto metodu v praxi a tím tvrzení pana
Ing. Janči potvrdit, nebo vyvrátit. Já panu Ing. Jančovi věřím, ale bohužel nemám k možnost,
ani znalosti toto tvrzení vyzkoušet. Jestli je to pravda, tak je škoda, že se tato metoda
nevyužívá, je levná a hodila by se v zimních měsících, kdy je slunce poskrovnu, nebo i v
krajinách, kde je slunce nedostatek.
- Odpovědět
Pošli odkaz