Psychoterapie - ve dvou se to lépe táhne
Individuální psychoterapie je jedním ze způsobů, jak může každý z nás léčit svou nemocnou duši. Nemocná duše zní asi nadneseně, můžeme mluvit o životních problémech, o krizi, o psychických potížích. Základní podobu i slávu ji dala před sto lety psychoanalýza v čele s legendárním terapeutem Sigmundem Freudem. Pacient ležel na pohovce, vyprávěl analytikovy své sny a také volné asociace - cokoliv, co ho napadá. Analytik se tvářil velmi nezúčastněně, z informací si dělal obrázek o pacientových vnitřních konfliktech jeho duše a ty mu postupně sděloval - interpretoval jeho fantazie, dával jim smysl. Důležité bylo, aby pacient svým potížím rozuměl. Všechny současné problémy pacienta viděl analytik v jeho dětství, převážně v nevyřešených konfliktech s rodiči. Hledala se příčina problémů.
Psychoanalýza rozhodně není dnes již jen historií, velmi výrazně se vyvíjela a dnes je to systém několika směrů se složitými teoretickými koncepty. Kromě ní přichází na scénu psychoterapie éra humanismu a s ní C. Rogers. Jeho teorie je poměrně jednoduchá. Předpokládá, že každý má vrozenou potřebu k růstu a seberealizaci, problémy nastávají tehdy, když je tato potřeba člověka blokována. Terapeut je zde od toho, aby svému pacientovi (klientovi) dal prostor pro vyjadřování svých pocitů, přijímal ho takového jaký je pomáhal mu tak k vlastnímu překonání problémů, posílení sebevědomí a osobnímu růstu. Zní to možná jednoduše, ale je to fuška být "rogeriánským terapeutem".
Souběžně s oběma směry se vyvíjí na základě přísně vědeckého zkoumání třetí "druh" terapie, ovlivňující chyby v myšlení i chování toho, kdo terapii vyhledá (kognitivně-behaviorální terapie, KBT). Tento směr se neptá, co je za příznaky potíží, proč to tak je, ale hledá způsoby, jak klienta těchto příznaků co nejrychleji zbavit. To se děje především formou nácviků, tréninku. Terapeut se snaží přivézt klienta ke změně vnímání problémové situace a společně pak pracují na nových způsobech chování, které by nahradilo projevy potíží.
Krátce se ještě zmíním o takzvaném systemickém přístupu v psychoterapii. Ten tvrdí, že každý člověk je se svým zdravím i problémy součástí nějakého systému, především vlastní rodiny. Nemocný není vlastně sám pacient, ale systém, v němž žije. Menšími změnami ve fungování rodiny lze dosáhnout toho, že příznaky duševních potíží ztrácejí smysl a sami vymizí.
Dnes spolu s dalšími přístupy existují tyto směry v psychoterapii společně a to navíc často "pod jednou střechou". Mnoho terapeutů přišlo na to, že k různým problémům lze využít různé přístupy. Tak například řešení komplikovaných vztahů se často užívá analytického (dynamického) přístupu, je-li třeba podpořit sebevědomí klienta, osvědčil se rogeriánský přístup, k léčbě fóbií a depresí se osvědčila psychoterapie zaměřená na myšlení a chování (kognitivně-behaviorální, KBT) . V psychoterapii s dětmi je dnes velmi moderní práce s celou rodinou, využívající systemického přístupu k léčbě. Záleží však především na zaměření terapeuta, kterého si vyberete, rozhodně nelze říci, který přístup je lepší nebo účinnější.
Je tu jedna věc, která všechny psychoterapeutické směry spojuje - a tou je vztah. Ano, jde o terapeutický vztah mezi klientem a terapeutem, který je vždy velmi důležitý a sám o sobě má léčivé účinky. Klient do něj přichází s jistou důvěrou, sám od terapeuta získává přijetí, respekt a porozumění.
Jan Kulhánek
Komentáře
Hodně štěstí.
a mam stejny problem, jako Tvuj pritel. Zajimalo by
me, jak se to leci.
Ale ouha ,po druhém sezení u psycholožky, kdy jsem se jí vyzpovídala se svých traumat, která jsem již měla dávno v podvědomí, se začali dít divné věci.
Všechno to špatné, co se mi dařilo celá léta vytěsňovat, najednou vyplula do vědomí, mám děsivé sny, apatii, vrátili se mi jisté somatické problémy a ještě mnohem víc.
Strašně nyní lituji, že jsem se někomu vůbec svěřovala.
Chtěla jsem se tedy zeptat, máte s tím někdo zkušenosti, přejde to a bude to potom lepší, nebo si muset všechno zase pěkně odžít? Je mi dost mizerně a nepadají mne nejhorší myšlenky.
Kdo nechcete psát sem, tak i prosím napište na [email protected], budu moc ráda za každou zkušenost
Jde o něco mnohem hlubšího.
- Odpovědět
Pošli odkaz