Mozek potřebuje i odpočinek
Mozek ve svých rozmanitých částech obsahuje zvláštní nervové orgány všech vyšších duševních činností jako myšlení, vůle, úvahy, paměti a pod. Je nejvýš pravděpodobno, že různé tyto práce jsou umístěny ve zvláštních oblastech mozku, poněvadž bylo poznáno, že když byl mozek v některé své části poraněn a zničen, může to působiti zhoubně na určitou činnost mozkovou, ale že to nepůsobí na jeho činnosti ostatní.
Tato šedá hmota je také tělesným sídlem paměti. A ještě k tomu jsou v ní nepochybně střediska pro zvláštní druhy paměti, jako paměť pro slova, hudbu, čas, tvary, barvy, předměty, místa atd. Máme paměť zrakovou a máme paměť sluchovou. Rovněž máme paměť citovou a čichovou. Málokdo si všimne skutečnosti, že věci, které máme před sebou každého dne, vůbec nevidíme, nebo že si jich vlastně nevšímáme. Dojmy takových předmětů přicházejí ovšem zcela správně do mozku, ale nevstupují do našeho vědomí. Podobným způsobem, když sedíme delší dobu v horké lázni, nepociťujeme již horka, ačkoliv ony dojmy přicházejí neustále do našeho nitra.
Ale nervové popudy, ač jsou rychlé, vyžadují přece určitého času, než dojdou do našeho mozku. A tato cesta, tzv. nervová reakce, není u všech lidí stejně dlouhá, nýbrž je velmi rozmanitá. Rovněž teplota působí velice na naše nervy. V zimě a mrazu je reakce nervová mnohem delší než za tepla. To vědí dobře profesionální pianisté, kteří, než počnou hráti, si ponoří ruce do horké vody, mají-li promrzlé ruce.
Postavíme-li deset lidí do kruhu tak, aby se vzájemně drželi za rukáv na levé ruce souseda a řekneme-li jim, aby se zatáhli za rukávy, jakmile pocítí na své levé ruce trhnutí rukávu, tu tento popud oběhne celým kruhem a vrátí se zase k člověku prvnímu. Jestliže měříme dobu tohoto oběhu, uvidíme, že potrvá asi dvě vteřiny, takže průměrná nervová reakce u každého člověka bude měřiti asi dvě desetiny vteřiny.
Je ovšem přirozené, že doba reakční se různí i bez jakéhokoliv vlivu teploty. Někteří lidé jsou svojí povahou pomalí a rozvážní, kdežto jiní jsou velmi hbití a reagují rychle. Venkovan reaguje u porovnání s měšťákem velmi zvolna, dítě, které počíná choditi do školy, reaguje s počátku velmi pomalu, ale záhy podléhá příkladům, které vidí u svých spolužáků a naučí se reagovati rychleji.
Kdekoliv máme voliti nebo vybírati, trvá reakční perioda vždycky déle. Když odtrhneme ruku od horké pokličky, nemáme ovšem volby a tu je reakce rychlá. Ale když se nás někdo otáže: "Červená nebo modrá?" tu se musíme nejdříve rozhodovati a pak odpovídati a proto je reakce pomalá.
Mládež reaguje rychle, ale ve stáří se reakční doba zvětšuje. Ale reakční doba může býti zrychlena cvičením v každém budoucím směru. Vše, co vycvičuje smysly jako hlasité čtení, různé hry a sporty, má tedy výchovnou cenu.
Viděli jsme, že zima snižuje vodivost nervovou a prudká ji vůbec zastavuje. Proto také lidé, kteří zmrzli, ztráceli pomalu veškerý cit a bolest, poněvadž vodivost jejich nervů se snížila na nulu.
Jsme-li unaveni, je to známkou, že naše nervy jsou jaksi otráveny látkami, které vyměšují při práci. Tyto látky je pronikají a musí býti nejprve odstraněny a nahraženy novými, aby nervy mohly zase zdárně pracovati. Tyto látky jmenujeme jedy únavy. A jestliže se v těle příliš nahromaďují, pocítíme neschopnost pozorovati, mysliti, ba únava může dostoupiti takového stupně, že se stáváme ke všemu netečnými.
V práci i odpočinku je třeba jakéhosi střídání jistého rytmu a toho nemáme zanedbávati. Doba odpočinku musí být dostatečná, aby mohly býti odstraněny veškeré jedovaté produkty z období práce - jinak v dohledné době můžeme očekávati zcela jistě zhroucení.
Velká většina nervových chorob vzniká z přepracovanosti čili z nedostatku odpočinku. Jinak velká část nervových chorob vzniká zase z různých starostí, zármutku a pod. představ. V obou případech trpí naše nervy jednak přetížením a jednak otravnými představami, jejichž vliv se objeví, jakmile je dále udržujeme a opakujeme.
Zdroj: Léčba nervů přírodními silami - Karel Weinfurter
Komentáře
Mezi látky, které ovlivňují mozek řadíme tzv. neurotransmitery. Patří zde např dopamin, Acetylcholin, Serotonin,ty umožňují, aby v mozku probíhaly určité chemické reakce.Např. při nedostatku, či poruše dopaminového anebo serotoninového systému dochází k depresí, které se dříve nazývaly endogeními, tedy z vnitřní příčiny.
Samotná fyziologie mozku je neuvěřizeln+ složitá a pochopit ji dá docela velkou fušku
Jistě všichni známe Endorfin - hormon štěstí, ten je vylučovám při fyzické aktitvitě.
Onmemocnění je třeba léčit, neboť může ohrožovat na životě samotného nemocného, tak okolí.
Co konkrtétně by jsi potřebovala vědět Věro?
Za vše a podobné můžeme poděkovat naší skvělé nové době ! Naše generace chodila do práce na jednu směnu,byl čas na rodinu a na vše v klidu a pohodě a slovo stres jsme neznali !
- Odpovědět
Pošli odkaz