Tajemství UV záření
Naše kůže má mnoho protislunečních obranných mechanizmů. Jsou to hlavně keratin, zrohovatělá vrstva a melanin. Tyto látky ultrafialové záření slunce zachytávají stejně jako urokaninová kyselina, která absorbuje energii záření. Asi deset procent všech kožních buněk jsou melanocyty - naše kůže je potřebuje, aby filtrovaly UV-záření. V oblastech se zvýšeným UV-zářením kůže lidí vytváří více melanocytů a proto má obyvatelstvo této zóny tmavší barvu vlasů a pleti než lidé v mírné klimatické zóně. Čím tmavší je barva kůže, a čím více melanocytů člověk má, tím menší je nebezpečí, že dostane sluneční úpal. Naproti tomu lidé s velmi světlou barvou kůže se nesmějí vystavovat příliš dlouho žhavým slunečním paprskům. Nejohroženější jsou rudovlasí (zrzaví) lidé.
Naše kůže ale nemá všude po těle stejné množství melanocytů. Nejvíce je těchto hnědnoucích buněk v obličeji, na krku a na rukou, tedy na těch tělesných partiích, které jsou slunci nejvíc vystaveny. Proto se spálení objeví nejdříve na ramenou a na zádech, kde je kůže relativně chudá na melanocyty a kam sluneční paprsky přímo dopadají.
Melanocyty jsou řízeny podvěskem mozkovým, částí mezimozku, orgánem velikosti třešně. V okamžiku, kdy vyjdeme na denní světlo, podnítí podvěsek mozkový tyto buňky k produkci pigmentu, takzvanému melaninu. Čím intenzivnější je UV-sluneční záření, tím více melaninu se shromažďuje. Nepatrné pigmentové továrničky, melanocyty, jsou uloženy v hlubších vrstvách kůže. Pigmentové molekuly postupně putují ven, pronikají do pokožky, a postupně tu zanikají. To je důvod, proč naše opálení vydrží jen několik dní.
Už žhnoucí polední slunce v našich zeměpisných šířkách může kůži škodit, pokud se mu vystavujeme nechráněni. U moře a v horách se intenzita záření zesiluje až o 85 %, protože velká vodní plocha, písek, nebo plochy sněhu je odrážejí. Proto bychom se neměli zejména v době mezi 10.00 do 15.00 zdržovat na slunci a měli bychom stále používat krém s vysokým ochranným faktorem -i když pobýváme ve stínu.
Typické znaky předčasného stárnutí kůže mohou být způsobeny UV-A zářením. Jsou to pigmentové skvrny, vrásky, bledá a drsná kůže. Hříchy mládí - předávkování UV zářením se začínají mstít ve věku od 40 do 50 let. Jednou poškozená genetická výbava buněk a tím vzniklé defekty jsou nenapravitelné.
Při nových dermatologických výzkumech se poukazovalo na to, že kůži mohou před poškozením UV zářením chránit karotenoidy. Zvlášť efektivní bude tato ochrana, pokud se bude aplikovat betaka-roten (provitamín A) jak zvenčí, v ochranných prostředcích proti slunečnímu záření, tak i vnitřně jako doplněk stravy.
Nikdy nevystavujme pokožku polednímu slunci na dlouhou m dobu. Ani v zimě ne. Při slunění dbejme na dostatečný přísun betakarotenu. Karotenoidy nalezneme v mrkvi, rajčatech, kukuřici, zelí, špenátu, meruňkách, broskvích, grapefruitech a pomerančích, ale také v řasách a v houbách.
Zdroj: Klaus Oberbeil - 100 tipů, jak omládnout, nakladatelství Computer press
- Odpovědět
Pošli odkaz